12. června 2009 v 17:06

,,Plesk, plesk!" přistávala na nás úterní ráno postupně plácačka na mouchy. Ač je očividně deštivé období a teplo nikde, na vrátnici mají už tento nástroj k dispozici. A aby neležela jen tak ladem, příjemná vrátná jí poplácává kolemjdoucí je kvůli tomu ochotna i stát před tím svým kurníkem, aby na každého dosáhla.
Tajo, taky jste se s tím ohněm mohli trefit o kousek vedle," vtipkovali první jedinci na účet jednoho čerstvě vyhořelého domu obvedle školy.
,,Jsem chtěl, ale nevyšlo to," omlouval se Tibor.
,,Dneska jdu s noťasem na reklamu," oznámila všem Lucie, protože přišla výjimečně s notebookem.
,,Na reklamu?"
,,Jo, na reklamu," potvrdila Lucie.
,,A jak tam s ním budeš dělat reklamu," ptal se další nechápavec.
,,No, normálně, vy nevíte, co je reklama," odpověděla Lucie.
,,To ho někde budeš nabízet?"
,,Né, normálně tam přijdu a řeknu jim, že ho chci opravit, že je rozbitej a že je v záruční době," nemohla Lucie pochopit naši natvrdlost.
,,Takže na reklamaci," zaradujeme se z našeho pochopení.
,,Vždyť, vždyť říkám na reklamu," nechápe Lucie naši natvrdlost.
,,Ale tomuhle se říká reklamace. Reklama je, kdybys třeba dala tenhle noťas do novin a nabízela ho ke koupi."
,,Já tomu ale říká reklama."
,,A jak říkáš reklamě? Reklamace?"
,,Ne, přece reklama."
Lucie je šprýmařka, to se jí musí nechat.
A protože se nám blíží zkoušky na certifikát z němčiny, musíme poctivě trénovat ústní část. Za dveře vždy šla jedna vylosovaná dvojice, ale po návratu nesměla ostatním říct, jakého tématu se to týkalo.
,,O čem to je?" zjišťoval nestydatě Tibor hned po příchodu první dvojice.
,,Je to dobrý, o sexu. To ti přece jde," dostal v odpověď.
,,To vám tak uvěřím," nedal se Tibor.
,,Všechny je tam proškolí," rejpnul si do Tibora Dave.
,,Vy jste blbí," urazil se Tibor.
,,Vždyť o tom imervére mluvíš."
,,Já to umím jenom prakticky, teoreticky ne." A to jsme museli uznat, že by na zkoušce praktiku předvádět opravdu nemohl.
Sice ještě není konec roku, zbývá ještě necelý týden, většina lidí však odevzdává klíč od skříňky. Tedy ti, co ho už nepotřebují, protože se už dávno nepřezouvají.
,,Našel jsem ho, ale musím ho trošku opravit," oznámil pánčelce Jirka po důkladném prohledání svého majetku.
,,Jak opravit?" nechápala pánčelka.
,,Slepit, je ulomený."
,,Co na něm chcete lepit?"
,,Ten umělej vršek, on se trochu poškodil."
,,Ukažte!"
,,No já nevím, tak tady."
,,To je ještě dobrý. Podívejte, co mi odevzdala Šárka," a pančelka mu ukázala něco, co původně snad představovalo klíč.
,,Ale na to, že jsem ho ani jednou nepoužil...." dodal tiše Jirka.
,,No dovolte," rozčílila se Šárka, ,,ten klíč je blbej jako úplně nejviíc, to samo."
,,Tibore, nedělej ty zvuky," rozčílila se Šárka.
,,A můžu dejchat?" zeptal se on klidně.
,,Jo."
,,Já totiž dejchám nosem a ono mi to takhle píská," vysvětlil jí onu příčinu zvuků Tibor.
,,Včera byl v City Parku (obchodní centrum) zájezd Vietnamců, " informovala všechny Šárka.
,,Co tam dělali?"
,,Nevím, ale fotili si to tam," oznamovala Šárka.
,,To je jasný, nakupovali to, co vyrobili," vyjasnil to Tibor.
,,Když je mi špatně a včera jsme zvracela, můžu sníst chleba s paštikou?" ptala se přes celou třídu Lucie.
,,Jo, jasne,"souhlasil dobrák Tibor.
,,Ne raději to nejez, vem si třeba suchý rohlík."
,,Ten nemám, ráno jsem si mazala jenom chleba s paštikou."
,,Tak si skoč do Billy, dlouho jso tam nebyla," rýpnul si Tibor.
,,Ajo, to je dobrej nápad, souhlasila Lucie a vyrazila na nákupy.
,,Kde je Lucie?" zeptala se pánčelka, když na jejím místě zůstaly jen fyzické důkazyo nedávné přítomnosti v podobě školních potřeb.
,,Šla nakupovat."
Pánčelka je naštěstí na její extravaganci už zvyklá, tak nic neříkala.
,,Dobrý den, já se omlouvám, ale já včera zvracela, tak jsem proto nechtěla jíst chleba s paštikou, a proto jsem si koupila rohlík," vysvětlila pak Lucie pánčelce důvod své neexistence.
,,A že jste neřekla, že jdete nakupovat.."
,,A vy jste něco chtěla?"
,,No, ale to už je teď jedno.?
,,Tak já vám pro to dojdu."
,,Ne, děkuju, jste hodná Lucko."
,,Ne, děkuji, jste hodný Hujere."
,,Tibore!" zvýšila pánčelka hlas.
,,Co zas já?"
,,Však vy víte."
,,Víte, proč vyhořel ten dům vedle školy?" Ozval se jeden důvěrník.
,,Ne, proč?"
,,Protože tam na půdě vařili perník. Byla tam tajná laboratoř a prej tam furt lezli divný lidi."
,,Tyjo, co člověk ani neví, co tu v okolí je za vymoženosti, o kterých se člověk dozví, až je pozdě," divil se Jirka.
V pátek nám Lucie líčíla, jak vyřizovala tu reklamu (rozuměj reklamaci notebooku), který měla i s sebou.
,,Protože jsem chtěl, aby to udělali rychle, tak jsem jim řekla, že to potřebuju do škole. Kdybych jim řekla, že to potřebuju kvůli internetu, tak by mi to třeba neudělali rychle."
,,A co s tím bylo?"
,,Nevím."
,,Ty ses jich na to neptala?"
,,Ne, protože mě jenom zajímalo, aby mi to uznali jako reklamaci a abych to nemusela platit."
,,Nechcete se dívat na ňákej film?" nabídla nám Lucie.
,,Co tam máš?" ptáme se jen ze zvedavosti, trptož nikdo se na nic dívat nechce.
,,Mareš a Hrubeš."
,,Cože?" ptáme se.
,,Nebo tak nějak, já nevím, co v tom brácha má."
,,Vždyť jsi říkala, že je to tvůj počítač.
,,Je."
,,Aha, tak co tam brácha ještě má?"
,,Simpsonovi, Má tu jeden, dva, tři, čtyři,..."
,,Dobrý, Lucko, nemusíš nám je počítat."
,,...deset, jedenáct, dvanáct..."
,,Fakt nemusíš..."
,,Dvacet šest dílů tu má."
,,Jo dobrý, tak ti děkujem."
,,Tak budete se někdo na to dívat, nebo to mám vypnout?"
,,Vypni to, Lucko, děkujem."
,,Letí Bush, papež a mareš Kolák v letadle. " začala Tibor vyprávět vtip.
,,Kdo je Mareš Kolák?" přeruší ho kdosi.
,,Uvidíš. Letadlo začne padat..."pokračuje Tibor.
,,To byl ten francouzskej Airbus, ne?" ozve se další rušitel.
,,Jo, třeba a..." chce pokračovat Tibor.
,,Říkej to nahlas. Ty vždycky, když začneš vyprávět vtip, tak řekneš nahlas jen dvě slova a tři potichu," řekla mu Anna.
,,Já to neříkám tobě, ale Daveovi," odvětí rozhořčeně Tibor.
,,Tak, proč to slyším?" táže se Anna.
,,Ty jo, já už zapomněla začátek," ozve se Linda.
,,Řekni to od začátku."
,,Ty vždycky, než nějakej vtip vyřekneš, tak všichni zapomenou začátek."
,,Ale nesmíte mě přerušovat."
,,Neboj."
,,Tak letí Bush, papež a Mareš Kolákv letadle. to začne náhl klesat..."
,,Nahlas!"
,,Sakra, nechte toho. Teď nevím, kde jsem skončil."
,,Padá letadlo."
,,Jo, letadlo začne padat, tak Bush vezme jeden ze dvou padáku a řekne: ,,Jsem nejmoudřejší, nejdůležitější a nejkrásnější muž planety, proto se musím zachránit" a skočí. Pak papež vezme druhý padák a dá ho chlapečkovi: ,,Na, vem si ho, mě zachrání Bůh." Chlapeček však na to: ,,Protože si ten nejmoudřejší muž planety vzal moji školní aktovku, tak se zachráníme oba."
,,Ještě něco."
,,tak mailuje Hitler Himmlerovi..," začal Tibor.
,,jak může mailoveat?" ozval se jeden rejpálek.
,,To je jedno. Tak mailuje Hitler Himmlerovi: Předmět: Ležáky, text: Vychladit."
,,Cože?"
,,Mailuje Hitler Himmlerovi: Předmět: Ležáky, Text: Vychladit," opakuje vtip Tibor.
,,A co jako?" táže se Linda.
,,Ty to nechápeš?"
,,Ne."
,,Tvoje smůla."
,,Tak příště nevykládej vtipy, který nikdo nechápe."
,,Ty jseš všichni, jo?"
,,Jo, oni se ostatní styděj přiznat, že to taky nechápou."
Lucie se zase začala nervovat kvůli rozlučáku v hospodě jejího strejdy:
,,Abyste tam neudělali ostudu."
,,Tak jsi nám to neměla nabízet, udělali bysme to jinde."
,,Ne, já to takhle nemyslela, snad se všechno povede."
A protože Lucie jede jako jediná na nižší úrověň certifikátu, jede už tento víkendv neděli, pánčelka ji poplivala pro těstí. ,,Tfuj, tfuj."
,,Fuj, to byl chrchel," ozval se Tibor.
,,Co když tam netrefím," začala zase šílet Lucie.
,,Nebojte, trefíte, zatím tam všichni trefili, vždyť vám i popsali cestu, čím máte jet."
,,Ale já se ztratím."
,,To nevadí," konstatoval raději velmi tiše Tibor.
Při odchodu z budovy nás odchytla oblíbená vrátná slovy:,, Hlavně se moc neopijte!"
Ta je hodná, že má o nás takovou starost...