close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

JAK SI UDRŽET ZDRAVOU HLADINU ŠÍLENSTVÍ

19. července 2009 v 20:02 | Ochechulka
4. června 2009 v 17:49

,,Co tady děláš?" slušně se otážu ve středu ráno Tibora, protože měl být stále ještě těžce nemocen, jak informoval po Daveovi.
,,Pěkně děkuju za uvítání. Dneska už seš třetí, kdo se mě na to ptá," zaškaredil se na oplátku.
,,Co tu děláš?" vypadlo dalšímu příchozímu z úst.
,,Ty jo, každej se mě na to ptá," čertil se už Tibor.


Linda nám pak začala líčit včerejší zážitek s Lucií. Jede prý na křtiny, proto koupila v hračkářství panenku a šla na auotobusové nádraží, kde se pomalu chystal odjíždět Lindin autobus. Lucie tedy nelenila, vytáhla panenku z tašky, stoupla si s ní k oknu, kde seděla Linda a začala jí ji ukazovat a popisovat. A aby ji přes sklo Linda slyšela, hodně křičela. Ostatní cestující na ně prý nevěřícně zírali, posléze se už jen smáli. Fakt nevím, kdy to Lucii dojde, že se takhle jenom ztrapňuje, opatrné vysvětlování moc nepomáhá.

Poté nastala zase dikuse ohledně rozlučáku. Grilování za 170 Kč na osobu se zdálo každému moc. Dohodli jsme se, že jídlo si objedná každý sám, grilovat se nebude. Teď to oznámit už jen Lucii, až přijde...
,,Lucko, my ti chceme říct..." začala Linda.
,,...že budu vypadat jako blbeček," vytušila Lucie, o jakém tématu bude řeč a už se o ní pokoušely mdloby.
,,Nebudeš, protože už seš," komentoval tiše Tibor tak, aby to neslyšela.
,,Nene, " odpověděla jí už hlasitě Linda, ,, jestli můžeme odvolat grilování a každý si vezme svoje jídlo?"
,,No jo, to by snad šlo. A proč nechcete grilovat?"
,,Je to moc drahý, třeba u nás se vejdeš do stovky," zamachroval Tibor.
,,Jenomže tady je hodně věcí. Je to směs a je to to půl kila masa, hořčice, zelenina, kus chleba..."
,,Já chleba nemusím," přidal si Tibor.
,,Cože?! Půl kila masa? To nikdo nesní."
,,Sní to všichni, strejda to tak furt dělá a nikdo si nestěžuje a ještě se tam o to lidi rvou," odporovala Lucie, ale viděla, že to už stejně nemá cenu, grilování nakonec nebude a z ní bude v strýcových očích blbeček.

,,Lucko, spadl ti ňákej lajntuch," měl Tibor zájem o Lucčin růžový cucík, povalující se pod ní na zemi.
,,Vůbec nevnímá," konstatovala Šárka.
,,Lůco, na zemi máš ňákej růžovej svršek," zakřičel Tibor, aby probudil stále vyřízenou a zklamanou Lucii.
,,To je kabelka."
,,Kdo se má v těch vašich mikinách vyznat," urazil se Tibor.

,,Co tady děláte?" vypadlo nevhodně i z pánčelky, když vešla a do oka ji padlo Tiborovo tělo.
,,Já měl hlavu v kýblu," oznámil důležitě Tibor.
,,Co, prosím?"
,,Od soboty 7:00 do pondělí 21:00 jsem těžce zvracel, ale to nebylo z alkoholických nápojů.
,, Střevní chřipka?"
,,Kdepak, páč skrzpadání jsem neměl," objasnil Tibor.
,,Můžu vám tady vrazit?" zeptal se jí pak.
,,Co, jednu?" vyděsila se pánčelka.
,,Ne, sloh, ten jsem dělal ještě v pátek."
,,Já jsem objevila vaše staré slohy a vy jste mě vůbec neuháněli, abych je opravila. To já vás uháním, když něco po vás chci..." oznamovala nám pánčelka.
,,To bude tím, že v létě nikdo netopí, " objasnil jí Tibor nulovou poptávku z naší strany.
,,Jirko, jak se řekne správa?" tázala se jednoho studenta.
,,Die Nachricht."
,,Ne, správa se s."
,,Nachricht s tvrdým," skočil jim do rozhovoru neslušně Tibor.
,,Tibore, ty seš fakt mentál," byla rozhozena Šárka.

Tibor usoudil, že přišla chvíle, aby udělal revizi svých psacích potřeb. Našel obyčejnou , vejpůl přelomenou tužku, které měla na pet dílu zlomenou vyndávací tuhu. A protože kamarádí s paní izolepou alias lepicí páskou, byla tužka díky ní slepena a poté dovnitř nacpána i tuha.
,,Ořežeš mi tužku?" zkoušel to na mě zprvu Tibor. Zde je vidět, že je fakt mentál, když viděl, že celou dobu jeho počínání pozoruji. Nenachytal ani Šárku a další. Nakonec tu tužku nechal dopravit s žádostí o ořezání k Lucii. Ta se tužky s radostí chopí a strčí ji do ořezávatka.
,,Lucce to nějak nejde," komentuje radostně Tibor.
Pánčelka je rozhořčena náhlým pochechtáváním ze zadní části třídy.
,,Tibore, na co jsem se jí ptala?"
,,Kdo, co?"
Lucie stále točí tužkou v ořezávátku a po několika minutách tužku posílá majiteli. Tibor jen valí své bulvy na prvotřídně ořezanou tuhu. Převezla ho, padoucha!
,,Jednou se mi to zlomilo, ale pak už ne," vysvětluje mu ještě Lucie průběh ořezávací činnosti.
,,Jako hrot, jako hrot," komentuje to Tibor a zvedá tužku do výše.


Později začala diskuse ohledně daru pro pánčelku.
Anna navrhovala nechat pro ni udělat kalendář na příští rok,l kde by se zubyly naše nejapné ksichty. Naštěstí byl tento návrh jednohlasně smeten ze stolu. Tibor a nejen on tento návrh ještě dlouho nemohl vydýchat a po zbytek dne si z ní utahoval:
,,Naše paní učitelka není lesba, aby se celý příští rok dívala na tvoje nahý fotky."
Jitka navrhovala tandemový seskok padákem, kdosi jiný let balónem.
,,Já bych tam chtěl zkusit sex," pronesl mimo mísu Tibor.
,,Kde?"
,,V tom balónu."
,,Ty mentále, nemůžeš už jednou taky mluvit vážně, " rozčíla se na něj už Šárka.
,,Klid, já to myslím vážně."
,,To fakt nemá cenu, s tímhle pakem se nikdo nedomluví."

Tibor se nás také jal vzdělávat ohledně literatury, co bychom něměli zapomenout přečíst. Don Kokot de la močka prý bylo zajímavé dílo, ale víc se mu líbilo Bylo nás na to pět, což mu v jeho případě i každý věřil.

,,OD ČEHO JE KLÍČ? ABY SE ZAMYKALO!!! " skvěl se ve čtvrtek na tabuli nápis.
,,Od čeho je klíč?" tázal se Tibora zároveň si i odpověděl: ,,Aby se z něj opisovaly úlohy,"a začal tak činit. Potom honem pod nápis na tabuli nápisem tiskacím připsal: ,,A OD ČEHO JSOU VRÁTNÝ?"

,,Budete volit?" zjišťovala Linda, zda nebude jediná, kdo nevolí.
,,Já bych volil, ale jedině Dělnickou stranu, " oznámil suše Tibor.
,,Já taky," souhlasil s ním Dave.
,,Vy jste blbí," dostali od ní odpoveď.

Dnes někdo něco zase slavil, proto přinesl sladkosti. Byla to gumová zvířátka v obalech, na kterých bylo vyobrazeno vždy nějaké zvíře a text: ,,Hádej, kdo je uvnitř." Zvíře uvnitř a na obalu tedy nesouhlasilo, což zapříčinilo zábavu na celý den.
,,Chci něco jinýho než žirafu nebo slona," zoufala si Šárka a vehemetně prohlížela jeden balíček za druhým.
,,Jé, já mám žirafu uvnitř i venku," zavýskla nadšeně Anna.
,,To je tak hezký! Já to nechci jíst!" šílela Šárka.
,,Tak to nejez, dej to mně," radil Tibor.
,,Proč? Vždyť ty jsi ještě ani jeden nesnědl."
,,Já tohle nejím."
,,Tak mi to dej."
,,Nedám, dám to sousedovým dětem."
,,Seš blbej, proč to nechceš dát nám?"
,,Oni dobře mejou auto."
Nakonec to vyšlo tak, že Šárka měla o jedno gumové zvíře víc než Radka a to nemohlo jen tak zůstat.
,,Tibore, dej Radce aspoň jedno, ať není smutná, že mám o jedno navíc," rozkazovala Tiborovi Šárka.
,,Tak jí dej to jedno ty," nenechal se Tibor.
,,Ale to pak budu smutná zase já."
,,Tak to dejte mně."
,,Ty to přece nejíš."
,,Ale jím, jen se podívejte," pravil Tibor a všechna čtyři zvířata slupl jako nic.
,,Chudáci děti."
,,Jaký chudáci, tlustý jsou dost."
,,A kdo ti umeje auto?"
,,Včera pršelo."

Tibor si začal pomocí izolepy slepovat průkazku na autobus, která už neměla ani svůj původní tvar.
,,Proč to nenosíš v peněžence?" tázala se ho Anna, když to nadělení uviděla.
,,Já peněženku nenosím, aspoň ji nemůžu ztratit."
,,Já nevím, co bych dělala bez peněženky," uvažovala o její případné ztrátě Anna, ,, nosím v ní úpně všechno."
,,I vložky?" otázal se nevinně Tibor.
,,Hajzl je obsazenej, nechce se mi čekat!" s těmito slovy vlétla najednou do třídy Šárka, takže Anna už nestihla patřičně reagovat.
,,Tys hodila takovej výraz, jako kdyby ti umřela babička," konstatoval Tibor.
,,Nech toho, vy chlapi nevíte, jaký to je, když jsou furt obsazený záchody."
,,Co ti brání, použít náš?"
,,Seš mentál?"
 


Anketa

Jde jeden zajíc za druhým. Kolik jich jde?

Nepočítaně
Tři

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama